Dopołdnja mějachmy zaso wučbu, dźensa
tři hodźiny.
Zaso dźěštej dwě skupinje po wobjedźe do města, Serbski muzej a
Serbski dom běštej tež dźensa cil.
Popołdnju wužichu někotři hišće raz składnosć
k nakupowanju abo wuchodźowanju po měsće.
K wječeri so zaso wšitcy zetkachmy a
dachmy sebi słodźeć.
Nadobo prajichu wučerjo: „Wšitcy
zdrasćić, prošu ćopłe drasty!“
Tróšku so dźiwachmy, ale potom bě nam jasne:
podachmy so na nócne pućowanje.
Po starym měsće wjedźeše naš puć hač k schodej.
Tam pozastachmy a knjez Fabian rozdźěli nas po šesćoch do skupin.
Dyrbjachmy
sami po pućiku běžeć, kotryž bě jenož ze swěčkami wobswětleny.
Mějachmy nadawk,
potajny pokład namakać.
Pytachmy a skónčnje namakachmy –słódki pokład! Tola što
to?
Nadobo nadpadnještaj nas někajke spodźiwne duchi. My so chětro stróžichmy!
Dyrbjachmy so najprjedy zaso změrować.
Dźěchmy wróćo do młodownje, powědachmy hišće wo dožiwjenjach a skónčnje spachmy.
>>>12.10.2012
|
||||||||||||
| zurück Diese Seite wurde erstellt mit XnView |